www.PRYnCYPall.cz

Poslední únorový den přijela do Ostravské Rock And Roll Garage zakoncertovat legendární undergroundová skupina PLASTIC PEOPLE of UNIVERS. Jejích vystoupení bylo ještě spojeno i s divadelním představením her českého exprezidenta a dramaturga  Václava Havla  Vernisáž, v podání herců Divadla Na tahu na improvizovaném pódiu v restauraci hned vedle sálu.

Z wikipedie se nám v této souvislosti podařilo zjistit i mimo jiné, že V roce 1976 začal komunistický režim pronásledovat hudebníky z nezávislé rockové scény. Čtyři nekonformní umělci z okolí skupiny The Plastic People of the Universe byli uvězněni a Václav Havel se spolu s Jiřím Němcem a dalšími postavil na jejich obranu. Vlna solidarity světové veřejnosti i domácích disidentů, kterou pomohli vyvolat, vedla ke vzniku občanské iniciativy Charta 77, zaměřené na dodržování lidských práv, jež své první prohlášení datovala k 1. lednu 1977. Václav Havel se – spolu s Janem Patočkou a Jiřím Hájkem – stal jedním z prvních mluvčích Charty. Následkem toho strávil v lednu až květnu 1977 pět měsíců ve vyšetřovací vazbě, v říjnu pak byl odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně, další vyšetřovací vazba ho čekala v lednu až březnu 1978.

I k této době se totiž váže následující připravené interview s Jiřím “ Kábou“ Kabešem, před koncertem. Společně s Plastiky jako support vystoupila kapela Hever & Vazelína Band z pražského ČéKáDé, která před vystoupením prohlásila, že i když všichni považují Plastiky za hlavní hřeb večera, tak za hvězdy tam jsou des oni a poté příjemně naladila přicházející publikum…

 

1.Jak si přišel k tomu pozoruhodnému elektronickému nástroji THEREMIN, který vydává ten klasický Plastikovský zvuk ?

 

Jiří Kabeš: No tak to bylo tak původně. Někdy v roce 1972náš zvukař Vondroušek někde objevil staré schéma na Theremin, tak to zde umístil, ale oni mu to spíše pomáhali studenti, neboť on učil na elektrotechnický fakultě, pak to dali dohromady a my jsme to používali tak tři, čtyři roky. Pak se to nějak ztratilo, ten předmět.

Chico: Měl jsi potom nějaký náhradní?

Jiří Kabeš: Potom léta nic, desetiletí nic a potom v roce 1997 náš jinej zvukař vyrobil zase svůj Theremin a nebyl blbej, tak nám vydržel až do dneška 

 

2.Nedělá Vám v kapele problém ženská? Mnoho muzikantů říká, ženská v kapele , rovná se konec kapely.

 

Jiří Kabeš: Ženská v kapele, no, problém to je vždycky, ale dá se to zvládnout. Já jsem vždycky Hlavsovi říkal, že nejlepší zpěvačka je zpěvák, jo, ale nám to zatím funguje a tak zaplať pán Bůh (poklepal přitom 3x na dřevěnou desku stolu) 

 

 

3.Jak se dostal do kapely Milan Schelinger který nahrál s Váma jednu desku. A málem se mu i podařilo odehrát s Váma jeden koncert v Lucerně . Proč vlastně tehdy Plastici , bylo to ještě před revolucí nevystoupili v té Lucerně, ostatní kapely tam hrály a morálně Vás z pódia podpořily.

 

Jiří Kabeš: Tak, Schelinger se tam dostal, Já ani přesně nevím, jak to přesně vzniklo, Já jsem s ním tehdy bydlel v maringotce u Vodních zdrojů Praha, tak jsme se nějak dohodli, protože jsme tehdy neměli kytaristu, protože kytarista nám zůstal ve Spojených státech Amerických a tak jsme měli takový konkurs a Schelinger to vyhrál.

Nahrál s námi jednu desku. V Lucerně jsme byli pozvání odpoledne na zvukovou zkoušku úplně normálně, jenomže když jsme tam přicházeli, na tom schodišti nahoře, tak tam byli eSTé Báci a říkali: Ne, vy ne!

Chico:Oni vás poznali dopředu?

Jiří Kabeš: No oni na nás jako dávno měli sledovačku, takže ty naše ksychty znali.

Chico: No mně Milan tenkrát o tom vyprávěl, že jste potom šli z Lucerny do nějakého sklípku?

Jiří Kabeš: Asi Jo, myslím, že jsme se tam tenkrát hodně ožrali.

Chico: Mně by ještě zajímaly ty maringotky. Jak dlouho jsi tam dělal?

Jiří Kabeš: No myslím, že jsem tam dělal tři roky. Oni ty maringotky potom vždycky odvezli k nějakýmu vrtu a ten vrt se zkoumal, jak se nastoupá, jak se vyčerpá. Vzorky se braly a byli jsme tam tři, v tý maringotce i když jsme tam měli bejt dva vždycky, jenomže tam vždycky zůstal jeden a ten prakticky dělal v měsíci deset dní. Bylo to docela zajímavý, člověk byl u toho takovej uvolněnej.

Chico: A jak jste tam byli v té maringotce? To jste tam bydleli anebo… ?

Jiří Kabeš: no my jsme tam prakticky bydleli každejch těch deset dní v měsíci, pak tam přišel druhej, byl tam dalších deset dní a pak třetí a ta maringotka byla furt někde v pohybu. Ta byla třeba dva měsíce na jednom místě, pak se přetáhla zase někam jinam.

Chico: Takže jste vlastně deset dní pracovali a dvacet dní jste měli volno?

Jiří Kabeš: No, asi tak nějak, ale ono to bylo nějak na zapřenou, protože měli jsme tam být původně vlastně jen dva. 

 

 

4.Kdo přišel na tu zkratku PPU, to byl nějaký kompromis aby Plastici mohli hrát ?

 

Jiří Kabeš: Tak ta zkratka PPU vlastně vznikla z toho Plastic People of Univese a je to takový operativnější. Je to takový krátký. Pépéčka, Úpépé a tak. To nemělo smysl jinej..

Chico: já vím, že to nemělo žádný smysl, ale nevzniklo to náhodou na té akci, že jste měli hrát v té Lucerně v souvislosti s tím koncertem?

Jiří Kabeš:To vůbec ne, protože ono se to používalo už před tou Lucernou. Potom ale vznikla ještě jiná situace, když se vlastně přejmenovala kapela PPU na Půlnoc a na to konto jsme směli ject do Spojených Států.

Chico: A to ještě bylo za bývalého režimu?

Jiří Kabeš: No jasně, to bylo ještě v roce 1989

 

5.Co to bylo za hudební těleso kde jsi hrál – Taneční orchestr pohraniční stráže ?

 

Jiří Kabeš: Jo, taneční orchestr. No, já jsem ještě hrál před vojnou a na vojně jsem hrál v tanečním orchestru, protože jsem byl voják, jako jediný z celé kapely, jinak všichni měli modré knížky, ale Já jsem tam vymyslel takovou fintu, protože jsem na bedny napsal TOPS a oni si mne zavolali na politické oddělení vojenské brigády a tam se mě zeptali: Co to jako znamená?

A Já jsem jim odpověděl: No, Taneční Orchestr Pohraniční Stráže.

A oni řekli: Aha , jo.

Ale všichni nás brali jako topsáky.

 

 

6.Jak snášíte cestování , třeba teď jste na malém turné na Moravě ?

 

Jiří Kabeš: Cestování je vlastně největší opruz, Já jsem schopen zahrát maximálně pár koncertů po sobě v jeden večer, ale ty přesuny, to je něco strašného. Dneska to sem trvalo, Já nevím, pět hodin. A to se najezdí dost po těch krcálkách. My jsme ve státech třeba měli přejezdy dvanácti hodinový. Největší byl z Mineapolis do Vancouveru, tam byl 36 hodin.

Chico: No a teď v létě, jak jedete do té Ameriky, tak kolik tam máte koncertů?

Jiří Kabeš: No zatím se ví jenom o jednom, no je to daleko ještě, ale to se doladí nějak.

 

 

 

 

7.Co Vás ještě jako kapelu drží při muzice. Po tolika letech hraní? Bylo to těžké pokračovat když na věčné časy odešel Mejla Hlavsa?

 

Jiří Kabeš: No mně to baví od malička, Já jsem začal hrát na housle v sedmi letech a ve čtrnácti jsem přešel na kytaru, bez výstrahy o od té doby mne to bere furt a i když jsem studoval výtvarku, tak jsem se tím čtyři roky zabejval , tak jsem zůstal grafikem.

Chico: Milan Schelinger mi kdysi ukazoval takové nějaké kresby, to jsi dělal Ty?

Jiří Kabeš: Jestli to nebyl takový ten kalendář? Takový to písmo…

Chico: No přesně to bylo ono.

Jiří Kabeš: No Já jsem tam právě psal to písmo všechno a kresby dělal on. No my to chceme s Milanem, tak jsme se o tom pobavili, že bychom udělali rehibici, tak bychom to zkusili vytisknout ještě zase znova v té samé podobě de facto, jo… čili recyklovanej papír a takovýhle věci.

Chico: Kdysi jsem viděl nějaké staré záběry a byls tam ty a bylo to na Náměstí bratří Synků, tys tam pobýval na tom místě?

Jiří Kabeš: No Já jsem tam bydlel. De facto hned po narození jsem tam bydlel na Synkáči, po svatbě taky a v tý době naproti mně bydlel i Milan Schelinger, v tý ulici, Čestmírova se jmenovala…

Chico: No a on tam měl i obchod, ale ten prý údajně již prodal?

Jiří Kabeš: No on i ten byt opustil, žije mimo Prahu a mluvil o tom, že ten obchod taky prodá a tak asi tak.

Chico: No protože on kdysi bydlel na třináctce a ten obchod měl na čísle 18 a na tom obchodě je pamětní deska na Jirku Schelingera.

Jiří Kabeš: Jo, jo, jo jo, to jsem si ani nevšim, Já tam moc totiž nechodím, víš 

 

 

8.Letos v létě letíte zase do Ameriky. Kdo tam na Vás chodí , jenom krajané , nebo i Američané. Jakou pozornost tomu věnují místní media?

 

Jiří Kabeš: Tam je třeba 500 lidí v sále a z toho je 10 českejch. My nejezdíme po těch centrech českejch, jak to dělal Matuška, protože to je hrozný utrpení, to by jsme nemohli. Tam prostě napereme do nich takové to svoje, slovanský.

Chico: Tak dělaly se i takové ty koncerty, že tam třeba Kabát jezdil a takové ty populární české kapely a oni tam dělali takové ty koncerty pro své krajany…

Jiří Kabeš: Hmmm, to ne, když jsme hráli na Tchaiwanu, tak tam bylo taky pět tisíc lidí a taky jsme zpívali česky a některý lidi se rozplakali jen tou atmosférou, pak se jedna na hotelu zeptala o čem zpíváme, tak jí to manager přeložil do angličtiny a ona se rozbrečela podruhý, když to pochopila, ten text. 

 

 

9.Jste tak slavná kapela, že jednou se o Vás budou učit v dějepisu. Mládež co byla dnes na koncertě,bude za 50 let vykládat vnoučatům že viděla hrát živé Plastiky. Politický proces s Vámi v polovině 70 let pomohl ke vzniku Charty 77. S Chartou je spojeno jméno Václava Havla. Mnoho lidí postupně měnilo názory na Havla. Že nebylo tak vše v pořádku v jeho politické kariéře i osobní činnosti. Říká Ti Jirko něco slovo „pravdoláskovci“ ? Tak nazývají někteří,jenž jsou proti Havlovi jeho příznivce . Jaký je Tvůj názor na Václava Havla, což je jméno,které je ve světě spojováno s naší republikou a někdy i Vaší kapelou?

 

Jiří Kabeš: Tak na nás chodí už teďkom vnoučata různý, takže naše publikum se skládá dejme tomu od takových deseti do osmdesáti let, pokud ještě ti osmdesátníci žijou, že jo.

No na toho Havla, ty názory… No my jsme to brali tak, že tomu hrozně pomoh, že to udělal on. Je fakt, že on to prostě umí či uměl s těma komoušema a že je pomohl hodně típnout, ale jinak Já na něj nemám nic špatnýho.

Chico: To jste se s nim znali všichni?

Jiří Kabeš: No Já ho znám už pětatřicet let, jako kamarád. On se jednou prohlásil nesměle, jako že je nehrající člen kapely, tak Já jsem mu poradil, jako že my jsme zase nepíšící dramatici. My jsme byli kámoši teda.

 

 

 

10.Nedávno odešel na věky Ivan Martin Jirous zvaný Magor. Byl pro Vás více v počátcích kapely nebo v poslední fázi jeho života ?

 

Jiří Kabeš: Magor byl vlastně takovej guru, jako byl třeba debil ve Velvet Undergraund, jak to bylo třeba v Americe a celý to hnutí, tak u nás to samý. Jenomže on to měl daleko horší, než jak byla ta situace v Americe, protože toho v Americe nezavřeli jen proto, za to, že to dělá. My jsme se teda ze začátku dohadovali, protože on byl kunzhistorik a Já jsem dělal výtvarku, tak jsme se dohadovali kvůli surealismu a když ho zavřeli, tak Já jsem mu napsal takovej dopis, nebo pohled a na něm: A nepřipadá ti to Ivane takový surealistický, jako že seš zavřenej? A on mi odepsal: máš pravdu, Ty kámo. No tak takový, no, Já ho měl rád od začátku až do konce. 

 

11.Co děláš krom muziky , jaké máš koníčky , co posloucháš , jaká je Tvoje oblíbená domácí a zahraniční kapela ?

 

Jiří Kabeš: Tak kromě muziky koníčky v podstatě žádný nemám, ale Já dělám ještě grafiku na auta a takové ty různé komerční polepovačky a různé věci.

Chico: A to jste se v kapele živili jenom muzikou po celé ty roky anebo jste měli i ještě každý nějaké svoje zaměstnání?

Jiří Kabeš: Tak samozřejmě, že jsme měli každý ještě své zaměstnání a máme ještě někteří.

Chico:A dostáváte od státu také nějaký důchod?

 

Jiří Kabeš: Tak my jsme vlastně v kapele momentálně tři oficiální důchodci.No polovička kapely, tedy ta stará polovička, tedy Já, On ( ukázal na Vratu Brabence) a Janíček, dostáváme každý měsíc od státu bůra( tedy 5 tisíc Kč) a každý rok nám nějakých 30 Kč přidají navíc

 

Tímto jsme tedy uzavřeli rozhovor s tím, že si Chico ještě od kapely Plastic People of Universe nechal vlastnoručně podepsat plakáty a poté jsme je nechali klidně dojíst, podali jsme si ruce, popřáli hodně zdaru, rozloučili se a přesunuli se zpět do sálu očekávat jejich vystoupení, na které se sjelo něco kolem 200 lidí či vyznávačů Plastiků jak z Ostravy, tak i jiných končin, kde před nimi a mezi divadlem vystoupila i známá kapela HEVER & VAZELÍNA BAND. Trochu z celé akce si můžete shlédnout –> ZDE <– v tomto fotoreportu. My jsme se potom věnovali ryze skvělému koncertu skupiny PLASTIC PEOPLE of UNIVERSE…

Za rozhovor děkuje Chico.   Přepis z diktafonu a fotografie Mathi