V úterý, dne 13.11.2012, k nám po dlouhých létech opět zavítalo staré kompletní složení hudební legendy, skupina Pražský výběr s Michalem Kocábem, kytaristou  Michalem Pavlíčkem, Vildou Čokem, Jirkou Hrubešem, Klaudou Kryšpínem a svými hosty.

Nejen pro mne, byla radost vidět skupinu opět ve starém složení a poslechnout si jejích staré pecky.

Totiž dříve Pražský výběr byla česká rocková skupina založená v roce 1976 klávesistou a zpěvákem Michaelem Kocábem. Ve druhé polovině 70. let se orientovala na jazz rock, který byl v té době populární. Na začátku 80. let přistoupila k celkové změně stylu, tehdy působila jako jedna z nejvýznamnějších českých novovlných skupin. V letech 1983–1986 byl Pražský výběr režimem zakázán, ke koncertování a vydávání alb se mohl vrátit až ve druhé polovině 80. let. Po roce 1989 vystupovala skupina spíše sporadicky, větší množství koncertů znovu pořádala až po roce 2000. Kvůli neshodám mezi dvěma hlavními postavami, Michaelem Kocábem a kytaristou Michalem Pavlíčkem, se skupina v roce 2006 rozpadla. V říjnu 2006 založil Kocáb novou skupinu nazvanou Pražský výběr II, která koncertovala do roku 2009. V roce 2012 byl oznámen reunion Pražského výběru a vyjíždí na nové turné.

Dle http://vstupenky.ticket-art.cz/index.php?pg=predstaveni&id=7632

 

Lístek jsem si zakoupil již s dvou měsíčním předstihem, jen s tím rozdílem, že tentokrát tam nejdu jen v pouhé pozici diváka, fanouška, ale také redaktora ostravského informačního serveru o hudebním dění v naší slezské metropoli, PRYnCYPall.cz.

„Jdeš na Kocába?“ volal mi někdy dopoledne Chico, autor stránek a ostravský lepič agenturních oznámení o kulturních akcích na Ostravsku (a kolikrát v souvislosti s nedávno proběhnutými volbami nejen kulturních, jak jsem se dozvěděl od něj, na jedné zastávce, když jsme se vraceli z fotbalového zápasu ostravského Baníku po zápase s Teplicemi). Inu oznamování lidem, je práce jako každá jiná.

„Jdu.“ Odpověděl jsem mu.

„Takže tam něco napíšeš a uděláš, že?“ zeptal se.

„Jasně jako vždy.“ odpovídám mu.

Přes dění na facebooku jsem v průběhu času, do konání oné události zjistil, kdo z mých známých na koncert půjde a také jsme si dali sraz u Pošty, před Zimním stadiónem v 18:30.

Přesto jsem nevěděl, do té chvíle v jakém duchu pojmout onu recenzi a využít toho práva či zákona, že vždy záleží na tom, co onen novinář ač uznávaný někým či nikoli napíše, protože od toho se odvíjí další dění a vědomí. Načež při pohledu na vstupenku mou hlavou projela jistá myšlenka, jak budu onen článek formulovat.

Asi od čtvrt na sedm stojím před Poštou, potkávám se s Pavloszem, jenž má schválenou akreditaci press+foto pro XICHTY.cz. Dáváme řeč, načež Pavlosz posléze míří do útrob haly pod záštitou rockového radia ČAS ROCK, pro akreditaci. Já mám čas a především vstupenku, takže mne toto netrápí a věnuji se stupňujícímu se přicházejícímu davu lidí. Kolik lidí přišlo na koncert Pražského výběru 2012 nevím, neboť i přesto, že:

 Zimní stadion Sareza

Novou dominantou Ostravy-Poruby je zimní stadion. Moderní víceúčelová hala rekonstruovaná náklady 160 milionu korun má hlediště pro 5 000 diváku, čímž ideálně doplnila ostravské haly Tatran- nyní ČAS ARÉNA a vítkovický Palác kultury a sportu –nyní ČEZ ARÉNA.

Krásný sportovní stánek přímo uprostřed Ostravy-Poruby skýtá možnosti pořádání nejen sportovních, ale i kulturních akcí jako jsou koncerty, výstavy apod.

V útrobách stadionu je celkem sedmnáct šaten pro hokejové týmy a krasobruslaře a ideální zázemí, včetně společenské místnosti, klubovny, rehabilitační linky, sauny, posilovny, masérny a podobně. V objektu je také komfortní tiskové středisko, Několik obchodu se sportovním zbožím a rychlé občerstvení non stop.

A že diváci byli i na zakryté ledové ploše, nejenže nebylo možné, ale agentury se o těchto věcech ani nikterak, na rozdíl od akcí sportovních nezmiňují, což je nutno respektovat.

Každopádně na úvod se svým čtvrthodinovým prologem, pro téměř vyprodanou halu,  se o nějakou hudební kulisu postaral nějaký harmonikář( dle informací z plakátů a skutečností).

Kapela Pražský výběr poté absolvovala bez jakékoliv zbytečné časové prodlevy, kolikrát tak, znepokojující diváky, o téměř dvou a čtvrt hodinové vystoupení, ve kterém představila, při skvělé podbarvené hudební scéně, postupně všechny své alba mimo Běr.

Diváci tyto hity vítali s nadšením a Pražský výběr musel dvakrát přidávat.

V souladu s podmínkami a pravidly na zádní straně vstupenky, se nám tentokrát nepodařilo získat žádné autentické snímky ani videonahrávky či jiný ucela běžný a obvyklý materiál, na který si již naši čtenáři především na Ostravsku a v přilehlém okolí zvykli, které sice nevyužíváme ke komerčním účelům i přesto, že popularita umělců je závislá  především na tom co se o nich píše či fotí, přesto je nutno dodržet pravidla agentur pořádajících ony akce. Nemáme v zájmu nikoho poškozovat i když kolikrát se hvězdy poškodí sami o sobě.

Po hudební stránce nevím, jak ono hudební vystoupení hodnotit, jelikož v hudbě se nevyznám a nic o ní nevím.

Přesto se pokusíme v průběhu dní nějaké získat s pomocí schválených akreditací a případné došlé náměty přinést poněkud jiném dalším příspěvku, neboť si myslím, že přeci jen si za ta léta kapela zaslouží poněkud více řádků i když Chico se k tomu vyjádřil tak, jak se prostě vyjádřil.

Později jsme šli na pivo. Musím konstatovat, že byl docela problém najít v blízkém okolí haly Sareza místo, kde bychom si nakonec sedli, v čemž vidíme jisté výhody pro okolní majitelé restaurací, nakonec jsme vzali za vděk barem Kompas poblíž Alšového náměstí, kde jsme celou akci hodnotili až někdy do půlnoci.

Zjistili jsme, tedy Pavlosze napadlo, že vlastně akreditace se vztahuje na foto+press a tak kdyby jej to napadlo dříve, tak bychom mohli i z realizovat nějaké interview s účastníky koncertu na jevišti.

Inu, u piva vždycky dobře a chybami se člověk učí, tak příště se polepšíme.

Další specifické informace přineseme v příštím pokračování. Článek je plně v souladu s regulemi na vstupence,

Tak zatím,

Mathi Basssnake