Známý, kamarád, mne pozval na zajímavou akci. Důvodem byla skutečnost, že by chtěl natočit video z koncertu Noise Parade na dvě kamery, jak původně zněl plán. Nakonec kamery byly tři.

Ta zajímavá akce se konala v restauraci Sokolík v nedalekém Frýdku-Místku pod názvem:

PÁTEK TŘINÁCTÉHO V SOKOLÍKU

Dáša fon Fľaša

Dáša fon Fľaša

Pořádalo H4V sound Káji Maříka , zpěváka spíše známého z kapely PROUZA, která nedávno vydala své nové album s názvem Ve starém městě a tak jsme se mohli těšit na vystoupení Dáši fon Fľaši, s nímž jsme se setkali nedávno v ostravském klubu PLÁN B a dále pak Jakuba Tichého, Hemp for Victory a konečně i Noise Parade.

Akci odstartovalo vystoupení Adriana Abrahamsona někdy již v 18:30. Adriana jsem slyšel spíše z venku, jelikož jsem se domluvil až na sedmou večerní a tak jsem byl svědkem promítání filmu Lost in Poland, ve kterém byly autentické záběry jak z turné, tak i ze života Dáši fon Fľaši. Film byl obohacen i o titulky v jazyce anglickém a mohu říct, že byť přes dojem amatérsky natočeného dokumentu, tak svým obsahem by předčil mnohé jiné snímky. Opravdu skvělý  a kvalitní film, který shlédlo a který dokázal i pobavit pár přítomných. Je dobře, že Dáša fon Fľaša, jak se tento sólový punkrockový umělec ze Stránského, tam kousek od Žiliny, kterého lze znát z působení z kapely DIZIDENT, si na nic nehraje a je pořád takový, jakým je.

A právě po skončení této filmové projekce Dáša fon Fľaša přichází na pódium:

U Dáši lze říci, že jeho skladby jsou opravdu vnímané a poslouchané.

Dalším ze sólových interpretů, který se ujal slova a hudební produkce, je Jakub Tichý, místní písničkář, zařazovaný svým projevem k depresivním ačkoli vystoupení tak  nevypadalo.

Jakub Tichý

Jakub Tichý

S postupem času také i lidí v sále přibývalo, bylo vidět, že každému tak nějak vyhovuje za osmá večerní. Už během hudební produkce Dáši fon Fľaši, před vchodem, protože v útrobách Sokolíku se nekouří, mne dotazují někteří příchozí, zda opravdu to tady dnes je a zda to, co je na plakátě platí. Odpovídám, že ano, což se setkává s úlevujícím oddychem ve tváři příchozích. Kuba mi po vystoupení připomíná Xaviera Baumaxu, povídá, že vždy je po vystoupení ještě chvíli vyčerpán, načež mu právě říkám, že Xavier ještě hodinu obvykle sedí v šatně, než přijde mezi lidi.

Jakub říká, že vždy před vystoupením to moc prožívá a je hodně nervózní. nedivím se, jelikož i jeho herecký projev na jevišti nemá chybu. Perličkou v jeho vystoupení je skladba Falešná milovnice, kterou ve spolupráci s Radoslavem Piekielnikem, předvádí pro lidi ve stylu pouťových staročeských umělců. Jelikož nechceme nikoho ochudit o tuto atrakci, tak její shlédnutí je k dispozici na našem Facebooku.

Jakub Tichý je výborný, stejně jako i dodržený čas, jenž zcela vyvrací Lucčiné pochyby o tom, aby akce netrvala někdy do pěti rána nakonec. Mně by to asi tolik nevadilo, vzhledem k tomu, že stejně se dříve než o půl čtvrté ráno, prvním ranním vlakem do Ostravy nedostanu. Ty pochyby znám, mohu říct, že jsou opodstatněné, jelikož jsem si je prožil při mé poslední návštěvě Sokolíku (Jo Riittää!!! a další)

Další program již nabízel poněkud jiný druh hudby a před pódiem to šlo hned poznat. To na pódiu zrovna hraje již Hemp for Victory:

Zjišťuji a asi oproti místním, je pro mne překvapením, že Lucu vidím hrát na baskytaru, pro mne další novinkou je, že zde vidím Kaju Maříka z Prouzy hrát na kytaru.

Hemp for Victory

Hemp for Victory

No jo, vesničan z Ostravy ve Frýdku-Místku, omlouvám si tyto mé hudební nedostatky s tím, že nemohu být všude, vždycky a u všeho. Najednou mi dochází, že z Prouzy tam jsou téměř všichni, pokud ne úplně. Ale dost dobrý bigbít, škoda jen, že tím dalším překvapeníma tou novinkou pro mne je skutečnost, že Hempi hráli ve Frýdku naposledy, dle poslední informace. No, možná ještě budou k vidění třeba někde v Místku. Po Hempech přichází uzavřít celou akci Noise Parade:

Noise Parade, další kapela, ve které vidím hrát Lucii Maříkovou na baskytaru. Přijde mi a nejen mi, o něco ještě tvrdší, možná. Razantnější určitě.

Noise Parade

Noise Parade

Původně tedy kapela hrající ve dvou a Luca se tam s baskytarou nedávno přidala. (Trochu mi to připomíná i nás)

Celá akce končí něco před jednou ranní. Tak nějak mi spíše přijde druhá polovina akce spíše jako proměny Lucie Maříkové. Ještě pár slov, nějaké ty fotografie na vzpomínku (ZDE)

a tradá domů, vlastně do Kocura, tedy restaurace U kočky, kde je tak zhruba do tří, čtyř, ale určitě se tam dá strávit ten čas čekání na vlak.

Cestu si již nějak nepamatuji, přeci jen jsem posledně do Kočky jel autem a znám cestu spíše nazpět. Mám štěstí, pomáhá mi nějaká osamělá holčina usedající na beton u víceúčelové haly.

Tak to tak z této, podle mne dosti dobře vypečené akce a zbytek videí si lze prohlédnout  i na našem Facebooku.

No nic, zatím bo už platím…

Mathi Basssnake