ENDLESS – IF THE UNIVERSE IS THE ANSWER

CD 2014 / DIY

Jedni z čelních představitelů moravské metalové progrese se po dlouhých šesti letech opět hlásí o slovo novým CD. Pokud je stále má někdo zaškatulkované jako kapelu, jenž tak zajímavě míchala doom metal s progresivními prvky, zapomeňte na vše z minulosti. Dnešní ENDLESS už dávno nemá vůbec nic společného s časy alb „ Perihelion“ , „ Vital 1“ nebo „ Perfekt message“.

Už na albu „ Refuse the shine (2008) se dal sledovat stylový úkrok stranou k progresivnímu post metalu i post hardcoru. Už tehdy mi tahle tvář kapely dvakrát neseděla, považoval jsem to za stylovou zradu a honění se za aktuálními trendy. O to víc mě srazil na kolena poslech aktuální novinky „ If the universe is the answer“. Zde kapela otočila kormidlo do vod arytmického djentu smíchaného s ambientem, post-rockem a všelijakou tou modernou. Podívejme se tedy nové desce na zoubek. ENDLESS

Hned první „Drive“ ukáže všechny tváře kapely najednou. Od pomalé atmosférické vybrnkávačky, přes hustý djent nářez až k fůzi obou stylů s vypjatým zpěvem navrch. V následující „ Black star paradox“ jdeme ještě dál. Rytmický , či v případě djentu polorytmický sekaný nářez střídá ambientní odpočinková pasáž, poté opět nářez, střídaný vyklidňující post pasáží. Vše v jednom songu, navíc v rámci stylu perfektně načasované ale bohužel ničím překvapující. Každý zlom v písni jde vycítit dopředu a překvapení se tudíž nekoná. A tak jede album od začátku do konce. Tu si oddechneme při vylidněné post- rockové „Save me“ , až k nebesům se necháme vystřelit čtvrtou „ Space travellers“ se skvělou kytarovou vyhrávkou uprostřed. Těch nápadů je tolik, že poslech na první dobrou není možný ani náhodou. Teprve při opakovaném poslechu vyplouvají na povrch další a další technické finesy, rytmické vychytávky či zajímavé vokální linky. Bohužel tohle album není pro každého. Staromilci jej zavrhnou a mladí modernisté, vzhledem k minulosti kapely, k němu budou asi taky přistupovat z počáteční nedůvěrou.

Možná, vyjít před třemi čtyřmi lety, byl by to malý zázrak. Dnes, v přehršli podobně hrajících kapel, se jedná jen o výborně nahranou desku, byť z hlediska stylu z nic moc překvapujícím obsahem. V případě ENDLESS velká škoda, protože jim se vždy ostatní kapely dívaly na záda. Bohužel, v současné době je to naopak. A přitom potencionál stát opět v čele /aspoň u nás/ má kapela stále obrovský.

Johny from Troppau 3,5 / 5