www.PRYnCYPall.cz

Ještě jednou se vracíme k pátečnímu vystoupení polské hudební legendy na punkové scéně GA GA/Zielone žabki u nás, v Ostravě, které bylo v českých internetových médiích označeno i jako ojedinělé. Jak jsme se v původní reportáži z tohoto koncertu zmínili, přinášíme i slíbené interview s lídrem této skupiny.

Je třeba přiznat, že moc jsme se těšili na setkání s tímto velice zajímavým facetem.

Miroslaw Smalec Malec je lídr skupiny GA GA Zielone žabki a v Polsku bezpochyby v hudebních kruzích velice známou osobností. Do podvědomí Polského národa se zapsal už někdy v roce 1992. V tom roce vysílala Polská televize v přímém přenosu koncert skupiny GA GA Zielone żabki z Polského města Jawor z festivalu Jarocin a to v hlavním vysílacím čase.

Tam nastala velká Smalecova chvíle. Před zraky milionů diváků v teto svaté zemi prohlásil že Náboženství je vězení. Že to je nemocná země kde vládnou prasata u koryt, a že tento systém je špatný. Smalec nám řekl v rozhovoru, že to říct dneska, tak ho ukřižujou. Jinak už mnoho let se věnuje hnutí Hare Krišna je vegetarián a nekonzumuje alkohol, zapůsobil na nás velice klidným a inteligentním a především veselým dojmem.

Na největším Polském festivalu Przystanek Woodstock uvádí i vybírá kapely na jednu z vedlejších scén. Tolik stručně o Smalecovi a nyní slíbené interview:

Se skupinou GAGA jste hráli v Jarocine v roce 1992, tenkrát ses do místní televize vyjádřil, že: Religia je vlastně takové vězení. Jak na to reagovali polští novináři?

Smalec: Tak to víš, že trochu byla bouřka kolem toho. Tenkrát totiž byla taková zvláštní doba, kdy punkové koncerty z Jaročina byly vysílané zcela naživo, v přímém přenosu. Tehdy to tak trvalo přes 2 nebo 3 roky. Tehdy i v Československu také byly přeměny. A tehdy vlastně vznikly takové ty ostré výroky, kritizující tehdejší řád. Spíše šlo o to, zkritizovat některé fanatické věci. Takovým opozičním mediím se to hodně hodilo, tak tehdy rozvířili takový prach. Na druhé straně zase tehdy byli lidé natolik otevření ve svém vnímaní, že se to nesetkalo s nějakým velkým odporem či negativními reakcemi. To spíše teď, kdybych to v Polsku zazpíval, tak to bych asi v tu chvíli byl nejspíše v televizi ukřižován. Abys tomu rozuměl, tak teď jsou takové dvě party, které řádí a ještě k tomu ta krize a podobně, takže ten problém je hlubšího rázu. Tenkrát lidé byli na tom tak, že ten socialismus je formoval, tak byli k sobě spíše bližší, teď jsou mezi nimi veliké rozdíly. Tenkrát si staří, mladí byli bližší. Byli jsme sice pankeři, ale i mezi těmi staršími jsme měli své zastánce a fanoušky.

A kolikrát, jak teď hrajeme někde, tak lidé sami říkají: „Jeee, díval jsem se na Jaročin s mým otcem a můj otec tam říká: Dobře Ga Ga, dobře mluvíš a je dobře, že to Poláci vidí v televizi. Takže vlastně to, co jsem tam tehdy říkal, tak to reprezentovalo lidi, kteří měli podobný či stejný pohled na věc. A právě, že takových lidí bylo hodně, takže média to raději vzaly a nekritizovaly, ale jak jsem říkal, našly se i takové, ty opoziční, kteří nekonečně jsou až moc katolicky založené, by tě mediálně tloukly či něco podobného na ten způsob.

Tehdy na Jarocine byla prohibice, ale zase se hodně fetovalo, tedy jak se u nás v Česku hodně čichal toluen, čikuli a podobně tak tam, jak se to jmenovalo?

Smalec: To ano, tam byla prohibice. Také se v Polsku čichalo, jmenovalo se to klej. Musím říct, že také s tím mám spoustu příhod. Tedy tak jako se dnes kouří marihuana, tak tehdy se kouřily jiné věci. My tehdy jako mladí lidé, jsme také zkoušeli kouřit a čichat ty různé nové věci a do toho ještě pití alkoholu. Ale celá ta chemie naštěstí již včetně toho čichání kleju se vytratilo, snad i tím, že se objevila marihuána. Možná to je tím, že lidi mají jistou dobu nějaké nutkání hledat nějaký jiný svět a pohlédnout do něj. Ale taky to bylo tak, že byl speciální obchod s těmi chemickými prostředky a rozpouštědly a lepidly. To pak vznikala hned fronta pankáčů.

Jíš maso a kolik je ti let?

Smalec: Ne, vůbec ne. Já jsem vegetariánem už takových 18 let a možná, že i více. Od roku 1993, tak to příštím rokem bude 20 let. Mně je jinak 43 let a jsem rád, že od té doby, vlastně ani od stejné doby nekouřím ani cigarety, starám se o kondici a také o to, aby ten punk nevymřel a jsem rád za to, že to ještě můžu.

A jinak máš v Polsku nějakou práci anebo…?

Smalec: To máš tak, že hrajeme hodně koncertů, takže tak nějak nepracuji na stálo. Spíše ještě před časem jsem vyjížděl spíše na takové ty sezonní práce do Anglie jako sbírání jablek, také jsem obchodoval s obrazy, což se mi s postupem času i daří a také mám své vlastní nahrávací studio. Takže jak nehraji koncerty, tak to zase pro změnu nahrávám skladby jiným skupinám, jako demonahrávky a podobně.

Kde vlastně bydlíš?

Smalec: Jawor, to je vlastně 50 km od hranice Polska s Čechami tam na té straně od Prahy. Při dobrém počasí je dobře od nás vidět i Sněžka.

A co fotbal, je u vás nějaká liga?

Smalec: Je, ale hraje se tam nějaká třetí, čtvrtá liga. Teď kolega říká, že dokonce až někde v páté lize. Ale já ten fotbal nesleduji. Tehdy ještě ano, to byla třetí liga, ale teď už je to nějaká pátá. (směje se)

A nějací fotbaloví chuligáni u vás jsou?

Smalec: Ani ne. My jsme malé město a tam se všichni znají. Jawor je v tomto ohledu zcela klidné město. Byly sice takové okamžiky, někdy v těch devadesátých létech, že byly takové fanouškovské skupiny, ale to město je spíše svázané s takovou alternativní kulturou. A taky máme své tradice, stejně tak, jako že i my Zielone zabki jsme hráli právě v Jarocine a proslavili jsme město a teď ta alternativní kultura je již hodně rozvinutá. Máme tam takový zámek v centru města a tam se vlastně centruje veškeré to kulturní dění, spíše se snažíme dělat koncerty a různé akce a více dbát na ten kulturní rozvoj města a ne jej dostávat do nějakého negativního pohledu. Spíše je tam hodně fanoušku z WKS Sląsk Wroclaw.

Teď je v Polsku hlavně ten Przystanek Woodstock, Ga Ga už tam hrála?

Smalec: Tak my máme to štěstí, že tam hrajeme každý rok a to proto, že já jsem zase svázaný sděním Hare Krišna a tam mají své scény a tak my jsme tam hráli v roce 2007 na velké scéně, ale také je tam malá scéna Vesnice Krišny, tam jsem pro změnu i konferenciérem a také vybírám a starám se o výběr vystupujících skupin a tam vždy na koncerty přijde několik tisíc osob. A tak se tam stává taková punkrocková scéna. Také tam hrálo hodně polských punkrockových kapel a doufám, že dojde i na to, aby si tam zahrály i nějaké české punkrockové kapely. Což bych si hodně přál.

Navštěvuješ v Jaworu kostel?

Smalec: Ne, nechodím. Matka je sice katolička a tak jsem i křtěný i kostelní slib mám, ale já se spíše pohybuji v kruhu Hare Krišna.

Polsko a Ostrava, vlastně mají k sobě hodně blízko. Jsou i z historického hlediska hodně spojené, co by součást tehdejšího Slezska. Vím, že jsou takové aktivní hnutí za obnovu Slezska jak u nás, tak i v Polsku. Jak tuto otázku vnímáš či jak to vlastně kolem toho v Polsku je a jak vnímáš rozdíl mezi Českou a Polskou hudební scénou?

Smalec: Řeknu ti to tak, že Česko má svou kulturu a také je to i proto, že naše jazyky jsousi velmi blízké. Já sice nejsem moc v Česku, ale když jsem u vás, tak mám na to dobré vzpomínky. Napřiklad jsme zde, konkrétně v Českém Těšině nahrávali jeden materiál pro zcela jinou kapelu, ale tehdy se zpíval radikal news a velmi dobré studio. Tehdy mne to inspirovalo k tomu, že bych si sám zařídil své vlastní nahrávací studio a tehdy jsem poznal, že vše je možné. Každopádně Čechy mají takovou zvláštní hudební kulturu, přijde mi, z toho mentálního pohledu, že jsou daleko více sjednocení. Poláci mají v sobě stále tu tendenci, že se potřebují rozdělovat, bojovat mezi sebou. V tom bych viděl spíše problém. Víš, vždycky se snažím zahrát ten koncert tak, aby vzniklo co největší sjednocení s publikem. Pro mne je velice důležitý kontakt s publikem a také na to obvykle kladu důraz. A přál bych si to naučit lidi v Polsku. Česko je známo hlavně tím, že festivaly u vás jsou na velmi dobré a vysoké úrovni. U nás je sice také hodně festivalů, ale zdadjí se mi být o něco na nižší úrovni. Spíše takové přízemní. Nevím, nemohu přijít na to, z čeho to vyplývá či vzniká.

Myslíš si, že by to mohlo vyplývat s víry? Protože Polsko je více katolicky a náboženský zaměřené, než třeba Česko.

Smalec: Asi ano, Česko je více ateistické. V Polsku je hodně zakořeněná ta katolická kultura a tak i tím to může být. Také, jak jsem již říkal, v Polsku má na tom také velký podíl politika, ta má hodně velký vliv na lidi a lidé se raději více rozdělují na krajně katolické a krajně nekatolické skupiny. V Polsku je také ten problém, že lidé byli zde hodně pomíchaní a přemísťovaní. Kupříkladu se moji rodiče narodili na uzemí nynějšího Ruska, dostali vystěhování na země, které byly německé, takže i tohle má jistý vliv.

A závěrem, jak bys popsal nynější atmosféru v Polsku?

Smalec: Tak ono, lidé si myslí, že již hodně se přesáhly kompentece, co se zákonů týká a pořád chtějí více a tak se mnoho lidí bouří. Přijde mi, že se stále snaží vytvářet takový, až příliš fanaticky zkostnatělý systém a pořád preferovat kostel a církev a mladí lidé již odmítají se řídit těmi starými zvyky a také se jim nelíbí, že církev pořád něco zkouší vyziskávat.

Tím jsme ukončili rozhovor a děkujeme Smalecovi za jeho čas a ochotu podělit se o své dojmy a názory. trocho autentického záběru z rozhovoru samotného přinášíme i na posledním videu a zbytek atmosféry koncertu si můžete připomenou v tomto fotoreportu –>ZDE<–

Otázky kladli Chico a Martin…

Reportáž zpracoval a rozhovor přeložil a přepsal Martin (Mathi Basssnake from Methan-city)