www.PRYnCYPall.cz

Vytáhnuto ze šuplíku

Tak nám začal únor. Pro někoho asi jen obyčejný měsíc, při kterém si každý řekne:

Sláva, zase o kousek k teplu blíže.

Pro nás je to ovšem, jak jsme avizovali, začátek druhého roku od spuštění nové verze a také toho, že jsme tu úslužnou práci, jak nás ohodnotili především muzikanti z některých kapel, mohli rozvinout poněkud naplno. Tedy samozřejmě, že v rámci možností.

Ono pravda, i když v dubnu oslavíme celkem pětileté trvání funkce těchto stránek, které se dostaly do podvědomí nejenom u nás na Ostravsku a v České republice, ale i především v zahraničí.

Osobně si myslím, že se nám za pomoci jistého normálního přístupu podařilo vybudovat celkem normální renomé a docela slušné krédo, o čemž také svědčí nedávny zájem o jisté sponzorování, což se dá považovat vlastně za takový komerční úspěch, i když se chceme stále snažit o nekomerčnost.

Dostali jsem malou nabídku jistého reklamování sponzora , takže případně jsme také rádi, že se naše loňské úsilí trochu eliminuje. Koncekonců proč ne? Říkali jsme si nakonec, že k rockové hudbě, tvrdým chlapům, dovokým ženským neodmyslitelně patří i taková partička pokeru, kterou si jistě sem tam nejeden rocker také zahraje i když samozřejmě to záleží na každého svobodném rozhodnutí.

Jenomže pravda je, že i my s tím máme jisté výdaje a pokud je to v rámci únosnosti, tak na některé akce ani nevyužíváme jistých akreditací i kdyby to bylo reálné, ale jsme si vědomí, že každý má se vším jisté výdaje a jak se říká, nejenom peníze dělají z lidí jak přátele, tak i občas nepřátele.

Těší nás zájem, především ze strany zahraničních kapel, které zde vystupovaly a se kterými se nám povedlo udělat i nějakou tu reportáž o to, že by si rádi opět zahrály v Ostravě a nás těší, že Ostrava a její hudební scéna se za ten rok dostala více do podvědomí mimo hranice naší země.

Oslovili nás přes facebook.com LONG WAY DOWNz Holandska, se kterými jsme posledně dělali i rozhovor.

Long Way Down v Barráku

Tehdy jsme zjistili, že vlastně v Čr hrají po druhé a loňským rokem kromě Prahy, hráli i v Ostravě. Tenkrát jsme si dovolili i klasickou novinářskou otázku, zda tedy příští rok, kdy opět budou pořádat své turné po Evropě, zavítají i do Ostravy, načež řekli, že ano a jistě rádi.

V této souvislosti nás požádali o to, že by se případně během léta rádi zúčastnili nějakého festivalu a požádali nás o jisté akce, Takže jsem jim poslal případné odkazy s tím, ať tedy osloví jisté pořadatele.

Samozřejmě, jak nakonec celá věc dopadne nevíme a zjistíme až během léta. Nevíme totiž přesně ani to, na jakém principu si jednotlivé zahraniční kapely dojednávají jistá vystoupení v cizině a dalším z důvodu je to, že kolikrát českému publiku ani nedojde, že někde v cizině jsou opravdu považování za hvězdy, kdežto pro nás jsou zcela neznámí, ale věřím, že toto ve skutečnosti funguje i opačně, že spousta docela dobrých a kvalitních českých kapel v cizině nikomu nic neříká i když tady by si po nich lidé snad i ruce zpřetrhali. Hudba je totiž široký pojem a kapel nejen že je mnoho, ale také se stane, že některé ukončí svou činnost a pak po nich zbude jen vzpomínka a jiné se pro změnu stvoří, byť i ze stejných hráčů. Muzikantům samozřejmě tuto realitu hudebního života netřeba nikterak více přibližovat, neboť sami ji osobně znají a mají zažitou ze všeho nejvíce.

Ono totiž jde o to, že každá kapela chce hrát a vystupovat, prezentovat svou nejenom tvorbu a energii a to úsilí, co do toho všeho dali, aby to mělo onen výsledek, ale také jistou víru v to, že nakonec opravdu z toho něco bude či jen by být mohlo.

Média jsou pak už jen takovým pomocníkem na té cestě.

Vlastně, každý chce být nějak známý, propagovaný, tedy populární.

Trochu jsem se tedy zamyslel nad tím, co vlastně ona ta popularita přesně znamená a obnáší, i když pravda, moc dlouho mi to netrvalo.

Myslím si, že populárním se člověk stává, když se o něm hovoří, píše, ukazuje či jakkoli jinak zmiňuje a pak tím, že je žádaný. Výsledkem je potom návštěva na onom koncertu či tzv. fanoušci, kde internet vytváří jisté možnosti být ve spojení s těmi i tam, kde se třeba dostaneme jednou za rok či jednou za život.

Využil jsem tedy i jistých poznatků od hudebníků, jako třeba Pavla Kadlička z www.dubmusic.cz ,který mi říkal tehdy:  „Foť, foť, foť. Hlavně nás foť, neboť to je to, co my potřebujeme.“

Pet The Preacher (dk) v Barráku

A že D.U.B music je u nás za ty roky již dost známá kapela, tak o tom žádná.

Prostě dělám, či se snažím dělat to, co prostě kapely potřebují v tom nejlepším slova smyslu, tedy myslím si to anebo nejen, že si to jenom myslím.

Další z věcí, kterou lze také považovat za jistý úspěch či jen výsledek dobré práce či propagace je i to, že některé námi stvořené materiály se dostávají dále, o čemž svědčí jeden příklad i když si možná řeknete:“jak to může souviset s historii a současnosti ostravské hudební scény? Může.

Konkrétně se jedná o kapelu PET THE PREACHER z Dánska, která létem loňského roku hrála koncert v hudebním klubu Barrák.

Nedávno jsem na jejích stránkách na facebook.com zaznamenal, že chtějí vytvořit videoklip, kde by rádi použili různá videa a záběry ze všech míst, kde v loňském roce hráli a tak i my jsme tedy vyhověli a snažili se přispět svým dílem a poskytli jim záběry právě z koncertu v ostravském klubu Barrák, které se nakonec i v onom videoklipu objevily, což může těšit nejenom nás, ale především i provozovatele klubu Barrák a další, že se klub a Ostrava dostává více a více do podvědomí lidí, nejenom u nás. Jak nakonec ten videoklip vypadá, si můžete prohlédnout zde a možná, že někteří si tam poznáte i své vlastní siluety:

Tak to zatím jen tak na okraj, protože letos možná sem tam zabruslíme i do jiných oblastí života a co chystáme, to si necháme pro překvapení a ukojení vaší čtenářské zvědavosti na příště, průběžně během roku.

Tak zatím se mějte a my jdeme sfouknout tu naši jednu svíčku na tom našem dortíku.

Mathi Basssnake from Methan-city