Před nedávnem jsem si obešel pár ostravských klubů, abych zajistil vystoupení pro svou „lokální“ (cituji slova jednoho z majitelů – mmj. také lokálních) kapelu. Nevím, jestli regionálnost, příslušnost, identita či historická zkušenost, je na škodu, ale je to právě to, co nám spoluvytváří regionální rys (ať už mluvíme o charakteru, jídle, hudbě či jazyku).

Považuji se již za pamětníka, neboť navštěvuji a účinkuji v ostravských klubech již od začátku 90.-tých let a klubovou scénu mám prochozenou, mnohokrát. Chodil a prožil jsem si Delta klub v Porubě, klub Azyl, Sklep, T.N.T. , Černý Pavouk – ten mne vychoval, všechny podoby Hudebního Bazaru, Benátky, Cihelna, Rockhill, Templ atd…

Nikdy se nikde neplatilo avšak ono ejhle !!!. Přicházím do znovuobnoveného klubu Barrák a slyším…pro nás bude nejlepší, když si v podstatě klub pronajmete. Či městem dotovaný Cooltour (jenž se profiluje jako multižánorvé centrum) BUCH 15.000,-. Fabric? To samé v bledě modrém. Copak hudebníci jsou dojné krávy? Copak nežijeme v podstatě spolkovým životem a naše „lokálnost“ je umocněna určitou symbiózou, nebo půjdu ještě dál, synergií, My Vám – Vy Nám? Naštěstí, není to tak hrozné a jsou tu určitéstálice jako Hudební Bazar, či Parník, oba však v rozdílné situaci.

Zatímco Parník je městský klub a více či méně plní svou funkci, kulturní residence pro mimoostravské, s ochotou „vyplnit“ svůj nabitý program i „lokálností“. Hudební Bazar je klub, který je červenou nití zdejší scény, avšak jeho investice jsou omezené (kolikrát už však) a potřeba nové zvukové techniky neoddiskutovatelná. A tady vyvstává otázka, proč město ZBYTEČNĚ investuje do myšlenky záchrany Stodolní. Všichni víme, že je to pozdě a přeživší kluby, jen (vy)užili momentální štědrosti, aby ukrojili z nabídnuté ruky poblázněného projektu. Něco možná, ale tamní kluby (na Stodolní) nemají ani zázemí, ani stálou koncepci, vše je jen šité horkou a především ziskuchtivou jehlou. Proč peníze nejdou do trvalejších projektů, které mají svého kurátora, či jen snižují vstupní náklady hudební produkce (podle mě, však jde o nehorázné přesunutí rizika na umělce, či jen novodobá podoba uměleckého cenzorství).

Ale abych nekončil tak negativně. Rodí se zde něco nového a zajímavého a to pouze a jen z vlastní iniciativy. Vivat si zaslouží nové kluby jako je Aréna (Stará), Les, Černá vrána či galerie RUBRUM, ty sice nemají odpovídající prostory pro hraní, ale rozhodně si cení toho, co jinde nazývají „lokálností“. Tady ať město zaměří své příští OKO.

S přáním hezkého dne Jan Gajdica