www.PRYnCYPall.cz

Na chvíli odbočíme opět k jinému žánru hudby. Tak trochu pod nosem, aniž bych to předem tušil, se kousek od mého bydliště odehrála zajímavá akce, kterou pořádal, jako tradičně, první sobotu v měsíci David Bartoš.

Jednalo se o pořad Open Mic – Na podiu, který rozjížděl svou 2. Sezónu. V docela malých prostorech vystoupili umělci, kteří hrají spíše pro radost nežli za peníze a přislíbili svou účast. Vstupné bylo vesměs dobrovolné.

Martin Brdečko

Tak nějak s odstupem času, s ohledem na kulturu, slyším ohlasy, že v Ostravě je oněch, řekněme, univerzálních či folkových akcí málo a také, že se spíše upřednostňují akce menšího ražení před těmi většími. Tedy poněkud komornějšího rázu. Koneckonců jsem zaregistroval, že nejenom Čajovna RASHMI pořádá nějaké kulturní zpestření, ale i jiné čajovny u nás ve městě i přesto, že prý lidé moc styl čajoven nepreferují. Nevím, s ohledem na hosty v čajovně mi to osobně až takové chabé nepřišlo.

Oproti původnímu programu byly sice jisté změny, ale na úvod celý večer odstartoval Martin Brdečko, jenž hraje na různé cizokrajné a netradiční nástroje. Pro tento večer si zvolil flétnu a zahrál několik svých instrumentálních skladeb.

Po Martinovi následoval, po zhruba pětiminutové pauze Marek Kodeda, uveden co by bruntálský písničkář, který za posledního půl roku, kdy hrál poprvé Na Pódiu, urazil kus hudební cesty. A jak David, který celý večer uváděl prohlásil, konečně přijdou na řadu písničky.

Jak samotný mladý, teprve osmnáctiletý, písničkář poznamenal zcela otevřeně, tak za jeho tvorbou stála dívka Marie, jenž se vlastně stala zdrojem jeho inspirace.

Marek Kodeda

David, jenž se pohybuje na folkové scéně již docela dlouhou dobu, určitě znalecky prohlásil o Markovi, že se lepší a i z mého pohledu mi tento nadaný interpret přišel, že časem se ještě jistě vypracuje. Marek zahrál svých sedm songů o kterých uvádí, že: “ Jsem mladý, nevím co a skládám si sám co chci, sem tam se mi to povede .. ) Pokud se Vám budou moje písničky líbit, tak budu moc rád.“

Po Markovi následovala již poněkud delší, dvacetiminutová pauza a po ní zlatý hřeb onoho večera, koncert Reného Součka, společně s perkusistou Markem Hlostou. Vlastně René byl i ten důvod, proč vytáhnout paty z domu a udělat si procházku Porubou na Havlíčkovo náměstí, kde se Čajovna RASHMI nachází. Po té již nasledoval docela dlouhý hudební recitál, který nakonec zaplnil i onu, podotkněme,  zadní část čajovny upravenou o pódium.

Reného Součka zřejmě více představovat nemusíme, přeci jen je častou hudební osobností, zjevující se zde v naších příspěvcích o navštěvovaných akcích. Nedávno vydal své album Fajne-Mjesto, pokřtil jej a společně s Markem Hlostou úspěšně kočírují hudebními scénami.

Vlastně přeci jen něco. Trochu si René postěžoval v průběhu večera, že je zajímavé, že na žádném rádiu mu nehrají ani jednu z jeho skladeb obsahující mnohým dost dobře známé slovo joint.

René Souček, písničkář z Fajneho-Mjesta, vystupující společně s Markem Hlostou.

Nevím tedy, zda jiné média tímto se snaží nešířit, zcela zbytečně, jisté drogové motivace, ze strachu i přes jistou, státem povolenou, ale kontrolovanou legalizaci oněch pro někoho zajímavých konopných produktů, ale co se dá dělat. je to škoda nepouštět, třeba některé Reného, řekl bych i koncertní hitovky a vlastně blokovat uměleckou dráhu nastávajícího trendu, když stejně nikdy ničemu zabránit nelze. No nic, zakázané ovoce zdá se chutná vždy nejlépe a tento trend zřejmě slaví svůj kýžený úspěch na úkor umění a kultury.

Po skončení celé akce jsem tedy dal řeč s Davidem, který mi vlastně prozradil, že v listopadu se lze těšit, pokud vše dobře dopadne, na další zajímavé hudební hosty, se kterými jste se již během loňského roku mohli setkat i na naších stránkách, konkrétně písničkáři Igorem Jelínkem z Ostravy a Jirkou Hurychem z Lanškrouna. Tedy rovněž žádné neznámé tváře.

No, závěrem lze jen podotknout, že to byla docela příjemná akce i s hojnou účasti na místní prostory a je dobře, že se takové akcičky u nás konají. Jenom se možná o nich tolik neví. Koneckonců se o tom můžete sami přesvědčit ve zde přiloženém fotoreportu <–. A snad se tyto malé akce dostanou do povědomí a najdou si svůj okruh zájemců, to jim přejme.

A já se s vámi rozloučím pro dnešek i jedním celým songem Reného,

tak zatím

Mathi B.