www.PRYnCYPall.cz

http://www.casrock.cz/porady/hudebni-svetaci/hudebni-svetaci-pryncypallcz

Na poslední srpnový pátek si do klubu Hudebna Pepy Streichla přijela zahrát a zazpívat jedna z legend české folkové hudby Pavlína Jíšová se svými přátely. Tak se vlastně jmenuje i její nová hudební formace, Pavlína Jíšová a přátelé. Aby toho nebylo málo, tak dalšími vystupujícími byla známá dvojice z nedalekého Frýdku-Místku, René Souček a Marek Hlosta. Pro mně opět na chvíli únik a uvolnění ze světa rocku, byť ono chvílemi se to s tím skoro rockem trochu i potkalo a podalo si ruku. Jo, trochu to tím rockem zavonělo.

René Souček(vpravo) a Marek Hlosta (vlevo).

Vlastně celá táto akce vznikla, jak nakonec sama Pavlína na začátku svého vystoupení uvedla, že požádala Reného, zda by nemohl něco vymyslet před jejích nedělním vystoupení na jednom ze známých folkových a písničkářských festivalů, jenž se koná znovu pravidelně vždy poslední srpnový víkend v Mohelnici s názvem: Mohelnický dostavník. Výsledkem byl tento dvojkoncert, jak bylo uvedeno i v záhlaví událostí. Pravda, trochu mi dělalo starost, kdo vlastně bude ten tzv. „headliner“ večera a kdo tím pověstným „předskokanem“.

Nicméně koncert odstartovala u nás již docela dost prosáklá dvojice, písničkář René Souček se svým doprovodem v podobě cajoníka Marka Hlosty, kteří zde pro přišlé návštěvníky zahráli svůj pravidelný obvyklý repertoár.

Marek Hlosta (cajon, foukací harmonika).

Ti svým závěrečným aplausem vyfasovali nakonec i dvojitý nášup v podobě dvojitého přídavku, v němž zazněla i jedna, blíže nespecifikovaná, novinka, která zřejmě potěší fanoušky zelených trávníků. Další dobrý tah, jak si na svou stranu přilákat další kruh přívrženců. Jde vidět, že hoši to mají docela dobře promyšlené a krásně našlápnuto.

Ono, co také psát pořád o těch jedněch a těch samých. Táto věta mi zní hlavou během jejích vystoupení. Nebýt monotónní a fádní, když tu najednou mi to přišlo! Ano, teprve až nyní, po těch mnoha koncertech, které jsem za ten čas měl tu čest zřít.

Ne, vždyť on tam nehraje jazzové sólo, možná jen vyhrávku, která by se dala zařadit k prvkům snad jazz-rocku anebo blues rocku s přimhouřením oka, jinak je to normální rock’n’roll (spíše rockec, t.j. něco právě mezi tím rockem a rollem). To pravé jazzové sólo tam totiž hraje až Marek Hlosta na cajon. Ano, to je pravé jazzové sólo!!! Každopádně to musím hvězdě Frýdku-Místku sdělit.

„Ne, nehraju.“, reaguje René s úsměvem a Marek dodává: „… tak to tam napiš!“, a proto také tento odstavec vzniká na popud štengrující se dvojice při sklízení instrumentů.

Ani ne malá pauza a na pódium Hudebny Pepy Streichla vchází, a to si mohu dovolit vyjádřit, jedna z legend české folkové scény,

Pavlína Jíšová a přátelé (Adéla Jonášová, Petra Šany Šanclová a Romana Tomášková).

Pavlína Jíšová(Žalman a spol., Nezmaři, Druhá tráva a další) se svými přátely. Spíše přítelkyněmi, dá se specifikovat. A zbytek večera diváky zahrnuje svými jak novými, tak i především starými známými songy. Vlastně, jak tak se nechávám unášet skvělou hudební atmosférou druhé poloviny onoho večera, náhle mi dochází, že kromě generační obměny, v níž jednu legendu pomalu nahrazuje docela skvěle vlastní krev, je tam těch legend více. Šany, tedy Petra Šanclová (Vlasta Rédl, Bokomara, Sláva janoušek, také Žalman a spol. a mně vlastně také nakonec známé jméno odněkud z dřívějších dob). Prostě ostatní raději už ani nemíním jmenovat a ani se v tom pídit, jelikož je mi jasné, že by to byl průlet folkovým hudebním nebem.

Petra Šany Šanclová (kytary).

Skvělý koncert, vlastně oba, se skvělou diváckou kulisou a atmosférou, (viz. zde přiložený fotoreport). Škoda jen, že některé rezervované stoly zely prázdnotou. Nevadí mi, že se budu opakovat, když napíšu: „Kdo nepřišel, tak opět o hodně přišel!“ Mně osobně bylo nejen ctí vidět Pavlínu opět po létech v live provedení (Léto, Mohelnický dostavník 1992), ale také ji poznat a popovídat si s ní během Reného koncertu a trochu obeznámit jihočeskou zpěvačku s folkovým děním na ostravsku. A také probrat jistou, opět slabou diváckou účast, i proto, že opravdu a jak zaznělo i z úst Pavlíny, tak tyto osobnosti si zde jezdí zahrát víceméně nejen z pocty ke staré známosti s Pepou Streichlem.

A navíc, slovy obchodníka:

„Za osm pětek, dost excelentní nákup. Samé skvosty mezi hosty!“, také za Málo peněz, hodně opravdu dobré muziky.,- to by se dalo opravdu říci, jen nevím, kde byli všichni ti folkáči, trempíci a tak …zřejmě na Dostavníku už…prostě pátek asi …
Tudíž nejedná se kolikrát jen tak o ledajaké hraní:

Jo, jinak vše nejlepší k dnešním jmeninám Pavlíno! Ahoj!

Mathi.