www.PRYnCYPall.cz

Slepí křováci

Vydal jsem se z Ostravy do Třince na společný koncert Frýdecko-Místeckých kapel PROUZA a SLEPÍ KŘOVÁCI.

Kapelu PROUZA již vnímám od doby, kdy jsem sám začínal vstupovat do  hlubin, tehdy se u nás rozmáhajícího undergroundu, tedy někdy kolem roku 1992-1995. Nebudu předstírat to, že se mi líbí a chtěl jsem je vidět. Takže tak trochu i osobní zájem. Naposledy, kdy jsme je viděl a hodně se na ně těšil (letní festival Colours of Ostrava 2008), nejenom mně zážitek překazila silná bouřka. Kupodivu PROUZA vystoupení odehrála, lae přes silný déšť byli všichni schovaní ve stáncích.

SLEPÍ KŘOVÁCI, jsou sice poslední dobou také u mě hodně in a častým tématem posledních dnů, nicméně ještě, opomenu-li benefici, kdy se necítili, tak frontmanem skupiny  Davidem Jurečkou, říkajíc „ve své kůži“, tak jsem jejích živé vystoupení také neviděl a proto všechny tyto faktory zapříčinili to, že jsem se na ono vystoupení vydal.

Z infa klubu Bar-Rock-O jsem vyčetll, že:

Kapela Prouza poprvé vystoupila 17.listopadu 1989 v Ostravě a díky aktivnímu koncertování si během krátké doby vytvořila širokou posluchačskou základnu.

Již v roce 1990 ji vychází první LP deska V otrhaném domě, kterou doprovází v České televizi úspěšný klip Na venku, jehož autorem je filmový režisér David Ondříček. Skupina realizuje celorepublikové turné a spolu s jesenickými Priessnitz vytváří neopakovatelný klubový tandem, který přivádí svými výkony v úžas nejednoho kritika a roztancovává davy fanoušků.

Prouza

Po dvouletém aktivním koncertování přichází pod producentským dohledem Ivo Hegera na řadu druhá LP deska Ve dne v noci , která už se prodává po tisících, doprovázená dalšími videoklipy Davida Ondříčka Krok před tebou a Ve dne v noci. Pro ČT je rovněž natočen videoklip k písni Čelem vzad. Nyní se už kapela dostává se svými vystoupeními i na prestižnější koncertní pódia, to ve velkém sále pražské Lucerny nevyjímaje a pravidelně obráží festivaly. Za zmínku stojí rovněž jedinečné vystoupení v prostorách pražského Emauzského kláštěra a zřejmě dosavadní vrchol, představení kapely Prouza na dnech české kultury v Paříži z ledna roku 1994.

Po delší pauze se kapela vrátila v pozměněné sestavě zpět na koncertní podia a od léta 2002 jí bylo možno opět spatřit na podiích nejednoho festivalu. ?,- PÁ 12.4. 19:00 Akustický večer V pátek 12.4.2013 si opět akusticky zahrajeme v Barrocku.

Až do rána vám budou hrát:
Kytara, zpěv: Tomáš Myrmus – Panter
Kytara, zpěv : Jaroslav Klepáč – R-E-T
Cajon : Daniel Cienciala – Respekt
Baskytara : Radim Kostka

a tak pokud se mi podaří onen, řekněme obnovený klub najít, nemělo by nic bránit mé spokojenosti.

 Naštěstí cesta proběhla bez komplikací a i když trochu zmaten poněkud rozdílnými časy uvedenými na facebooku a plakátu v klubu jsem ještě stihl zvukovku Křováků. Již z toho jsem cítil, že koncert bude výborný, soudě dle zvuku.

Karel Mařík & PROUZA

Z vystoupení Slepých křováků, na které se přišlo podívat asi tak něco kolem 20.-30. lidí, protože klub se začal zaplňovat postupně a bylo zřetelné, že někteří se přišli podívat jen čistě na kapelu PROUZA, jsem měl výborný pocit. Hudebně i zvukově dobře provedené a energický náboj byl cítit i vidět v sále. Prostě zcela jiné kafe, než ve velkém sále LŠU ve Frýdlantě nad Ostravicí. Křováci zahráli jak nové skladby, tak i skladby ze svého starého alba PRASÁTKO.

Z vystoupení PROUZY se zpěvákem Kajou Maříkem, jsem měl nakonec také stejný pocit, i když se mi zdálo, že zpočátku ten zvuk ven, byl oproti Křovákům poněkud mdlý či utlumenější v první čtvrtině nebo třetině jejích vystoupení, ale pak se to nějak vyrovnalo. Chvíli debatovali o tom, že PROUZA má svůj specifický zvuk a že zda to nebylo i úmyslem, Každopádně nezklamala a jejích skladby, známé jak z dřívějších let, tak i z posledního nového alba si získaly své ocenění. Prostě, komu se jednou skladby PROUZY, typu Schválně, Tady je to místo, Čelem vzad, Chyby, Černou barvou, Na venku jednou dostanou do krve, tak už se toho asi nezbaví.

Vlastně, jak napsat recenzi o něčem, co bylo prostě dobré. Snad jen, že kvalitní výrobek reklamu nepotřebuje a že si své sympatizanty najde sám. Koneckonců si vlastní úsudek můžete udělat z atmosféry koncertu sami a případně si vychutnat v přiloženém fotoreportu –>ZDE<–.

Tak tolik z Třince a zase někdy jinde

Martin, tedy Mathi Basssnake from Methan-city