IGOR JELÍNEK – Tanec na okraji lásky

 CD / 2012

V klídku, pěkně pod pokličkou a naštěstí mimo dosah hudebních médií už nějakou dobu pěkně bují a vyvíjí se písničkářský žánr. Necháme stranou miláčka holčiček Tomáše Kluse a koukneme se na zoubek ostravské naději Igoru Jelínkovi. Na svém Bandzone profilu sám sebe označuje za indie/ acoustic s čímž lze i nelze souhlasit.

igor jelínek To indie spíš než v muzice spočívá v celkovém přístupu k hudbě, protože hudebně se Igor pohybuje v ranku čistého akustického /i když né zase úplně/ folkového písničkářství. Nejedná se o žádnou kotlíkařinu / snad tenhle pojem ještě někomu něco řekne:-D / ale o intimní zpovědi za doprovodu akustické kytary, kytary, violy a ve dvou písních náladu songů podbarvují í klávesy. Samostatnou kapitolu tvoří texty. Ty jsou pojaty značně multikulturně, takže se na cd setkala čeština, angličtina, a ruština. Výsledný efekt není nikterak rušivý, naopak střídaní jazyků náladu cd značně obohacuje.

Na první poslech je patrné, že Igor není rodilý mluvčí ale kdo z nás je, že? A zazní li v jeho angličtině trocha slovanského přízvuku, nevadí to, naopak spíše mile potěší. Zato ruština nezní na albu náhodou, cd „ Tanec na okraji lásky “ totiž obsahuje dvě předělávky takových ruských písničkářských legend jako byli Vladimír Vysockij a Bulat Okudžava. Takže inspirace je jasná a hned víme odkud trošku vítr vane. Poslední věcí na kterou chci upozornit je booklet. Na první pohled mi svou vazbou připomněl trhací kalendář. Nádherný trhací kalendář ukrývající v sobě nejen texty a informace o tom kdo všechno se na nahrávání podílel, hlavně však nádherné černobílé fotky mileneckého páru. Tu foceného na zarostlém břehu rybníka, jinde zase vyfoceného na procházce po lesní cestě. Z těchto fotek dýchá čistota, láska, něha která společně s neotřelými písničkami Igora jelínka vytváří velice magické fluidum mezi interpretem a posluchačem.

Kariéru Igora Jelínka začínám vážně sledovat a jsem zvědavý, kterak se bude ubírat jeho cesta hudebním světem. Po Marow další výtečný interpret , který jde svou cestou, ví co a jak chce dělat, neohlíží se na mainstream a hlavně hraje kvalitní muziku.

 

Johny from Troppau 4/5