Milan Knížák & kapela Aktual1967 – založil Milan Knížák rockovou skupinu Aktual, někdy se uvádí, že byl do hudební skupiny Akutal přizván- v sestavě spolu s ním byli kytaristé Pavel Tichý a Ivan Čori. Poprvé vystoupila jejich kapela Aktual v březnu v rámci oslav Mezinárodního dne žen ve Velké Hleďsebi. Jejich vystoupení se však neshledalo s velkým pochopením a skončilo po odehrání třetí skladby. Pak se Aktualu podařilo proniknout před publikum ještě dvakrát, i tyto koncerty však končily skandálem. Některé jejích písně (např. Atentát na kulturu) byly později mylně připsány skupině The Plastic People of the Universe. Aktual i stejnojmenná hudební skupina měly vliv na formování životních postojů a uměleckých projevů nekonformní mládeže.[1] Hudební vliv na kapely The Plastic People of the Universe a DG 307 byl nepopiratelný. První vzkříšení 1970: Po návratu z USA v roce 1970 obnovuje Milan Knížák Aktual, je více experimentální, inspiruje se i dechovkou. Nejslavnější koncert obnoveného Aktualu proběhl ve smíchovském Music F Clubu na jaře 1971. Publikum nebylo příliš nadšené také vedení klubu se tvářilo velmi kysele, když skupina počala vrtačkou destruovat pódium a Knížák seká dřevo a háže polínka do publika. Naposled Aktual veřejně hrál roku 1972 ve Slovanském domě v Mariánských Lázních. Druhé vzkříšení 2005: vydání CD s názvem Děti bolševismu v roce 2005 Kdy se Milan Knížák obklopil hudebníky z obou stran „normalizační barikády“ a natočil s nimi album nezachovaných nahrávek kapely Aktual. Tvoří ji jednak dřívější Knížákovy přátelé z undergroundové kapely Umělá hmota II (Otakar „Alfréd“ Michl a Jan „Dlouhán“ Kučera), věhlasný rockový bubeník-cestovatel Jaroslav „Erno“ Šedivý, ale i Zdeněk Rytíř Vašek Vašák, s kterými však již Knížák spolupracoval na svých písničkových sólových albech z první poloviny 90.let. Naopak z původní sestavy Aktualu z přelomu 60. a 70.let zde kromě Knížáka nenajdeme již nikoho. Křtu klubu vagon se zúčastnil i prezident Václav Klaus, jako kmotr, který si několik písniček zanotoval. Na cd nechybi zvuky sbíječky, motorky či buldozeru.

Jak vznila kapela „Aktual“ a její písně?

„Na konci roku 1967 jsem byl několka mladými hochy z Mariánských Lázní, kteří zakládali beatovou skupinu, požádán o spolupráci. Chyběl jim bubeník, zpěvák a repertoár. Také téměř neuměli hrát, proto jim dělalo potíže přejímat běžný repertoár světových beatových skupin odposloucháváním z desek tak, jak se to tehdy běžně praktikovalo. Napsal jsem tedy několik skladeb (melodii i text) a začal se skupinou nacvičovat jako hudebník. Musel jsem rovněž zpívat (což bylo pro mne velmi obtížné, zpočátku jsem vlastně jen vykřikoval) a řídit celé provedení, takže jsem po krátké době zavolal z Prahy svého přítele J.M. Macha, který byl dobrým muzikantem, aby se ujmul bicích. Začala úmorná práce nacvičování těch nejzákladnějších hudebních praktik. Každá zkouška byla urputným bojem mezi mnou a členy kapely. Přitom vznikaly stále nové a nové skladby, které jsem průběžně psal pro potřeby souboru. Začal jsem používat (pro tehdejší beatovou hudbu) zcela netypických nástrojů, například houslí, sirény, vrtačky, motocyklu apod. Samozřejmě kytarové jádro v některých skladbách zůstalo. Neměl jsem absolutně žádné zkušenosti v oboru beatové a rockové muziky a minimální znalosti o světové produkci tohoto typu hudby, a tak jsem tvořil skladby pro naši kapelu zcela nezávisle, dalo by se říci svévolně, bez ohledu na to, jaké možnosti a poslání tehdejší pop-music měla. Na naši hudbu se zásadně nedalo tančit, nedala se ani příliš poslouchat“.