První letošní letní den sliboval hodně kulturního vyžití v našem kraji a jeho blízkém okolí. Kromě dvoudenního Metalového Jičína II. na Starojíckém hradě, dalšího ročníku ostravského Michalfestu 2014 se ještě k tomu navíc ve Frýdku-Místku, v místní Hudební hospůdce u Arnošta konal další křest nového cd.

Tentokrát se zrodilo cd ve tvůrčí dílně frýdecko-místecké ska-rockové kapely Trochumoc a my na něj byli přizvání již při předchozím posledním křtu, který se konal právě na stejném místě.

Mletý Standard

Mletý Standard

Byť den nenapovídal zrovna tomu, že by se jednalo o první letní, byť díky různým změnám v městské dopravě a různými se hemžícími výlukami to chvíli vypadalo kriticky. Ale i přes všechny tyto nástrahy uvažujících velkoměšťanů se mi nakonec podařilo dorazit na tuto slušně, jak je na těchto akcích ve Frýdku – Místku již zvykem, zaplněnou akci včas.

Akce slibovala nejenom opět setkání s mnoha kulturními osobnostmi tohoto města, ale především i docela pěkně obsazený program.

Mletý Standard, kapela, která se, pokud se nepletu, vrátila opět k aktivnímu hraní a kteří os obě tvrdí, viz. úryvek z jejích bio na bandzone: “ ….JEBAT!!!!, nejsme symfonický orchestr, ale břídilrockoví kraválisti. Na naší homepage www.mletystandard.wz.cz čtěte více !!!“, měla rozjet tuto kaci.

No a konečně, kmotrem onoho zrozeného cd neměl být nikdo jiný, než místní hvězda René Souček. Na závěr ještě své uklidnění pro rozvášněné příchozí davy měla přinést místní folk-rocková kapela LÍHeň.

Nevím proč tomu tak je, ale jediný stín, který mi pokaždé při cestě do F-M vyvstane na duši, v podobě návratu do Ostravy a který mi vyvolá chmury v tom, že buď se odeberu domů v jedenáct večer někdy přesně uprostřed akce anebo se tam trápil až do půl čtvrté ranní, mi naštěstí odstranil bubeník Slepých Křováků a tak nic nebránilo tomu, si tuto akci naplno užít. Ti se tam mimo jiné až na zpěváka skupiny sešli tedy téměř všichni.

Kapela Trochu moc.

Kapela Trochumoc.

Ale to již pomalu na scéně trumfoval konkurenční letní kino, umístěno v areálu fotbalového stadiónu místního Slezanu, svým punk-rock’n’rollem místní Mletý Standard a snažil se navodit tu správnou atmosféru.

Prostě pecka, co víc říct k tomu. Potom již nasledoval zlatý střed večera, vystoupení kapely Trochumoc, chvílemi i s René Součkem, který se poslední dobou věnuje hraní též s kde kým a experimentuje se svým ukulele i v jiných, z dřívějška mu velice blízkých žánrech. Bonbónkem, který by si určitě člověk neměl nechat ujít, bude jeho vystoupení na letošním Sweetsen 014 s hardcore smečkou Jo Riittää!, popř. jen její části.

Hmm, tak tohle to jsem zřejmě asi neměl říkat, prý to mělo být překvapení ;-)

Jak vlastně průběh, této, opět skvělé, akce vypadal, si můžete průběžně a příležitostně shlédnout v následujícím sestřihu:

Myslím, že po shlédnutí onoho sestřihu nelze nikterak pochybovat o skvělé atmosféře po celý průběh akce, během níž jsme také z jiných, již z dřívějška dobře známých důvodů, plánovali dobu návratu a tedy po koncertu kapely Trochumoc, jsme již opustili onen areál.

I hrající kmotr cd, René Souček, v obležení ženské části frýdecko-místecké kapely Trochu moc.

I hrající kmotr cd, René Souček, v obležení ženské části frýdecko-místecké kapely Trochumoc.

Tudíž  se z naší strany již na LÍHeň poněkud nedostalo. Ale jak praví ono klasické a otřepané: „Veni, vidi, vici!“, cédečko nahlas jsme nakonec místo zakoupení dostali věnováním a určitě se můžete těšit výhledově na to, jak dopadne v naších, Johnyho recenzích cd a zařádí se mezi dlaší hudebně poznamenané moderní výlisky. A trochu detailní průběh akce si lze prohlédnout i zde, v tomto vloženém fotoreprtu <–. Joke.

My samozřejmě se tímto s Frýdkem-Místkem neloučíme, jelikož hned o pár dní se tam vydáme znovu, tentokrát  do klubu Stoun na již dlouholetou hradcore legendu z USA, kapelu PRO-PAIN.

Tak zatím

Mathi