Pavel nám poslal reportáž z koncertu, za což mu děkujeme.

Podzimní uvolnění s Danielem Landou

Letos v létě Daniel Landa oznámil, že ke konci roku vyjede na akustické turné po českých městech s názvem Dilema pyrotechnika a podtitulem „podzimní uvolnění“. Naplánoval si celkem 12 zastávek po českých divadlech a kulturácích. Na Ostravu došlo jako na devátou v pořadí v neděli 9.12. Koncert se odehrál v kulturním domě nedaleko od ÚANu. Lístek na tento koncert jsem si koupil jako jeden z prvních ihned po vyhlášení předprodeje, tak jsem ještě měl na výběr celý sál k sezení. Ovšem vzhledem k cenám jsem stejně volil zadní pozici v ceně za 490 Kč. Lístky se prodávaly v rozmezí 1090 – 390 Kč na balkón. S místem jsem byl naprosto spokojený, zvuk byl slyšet dobře, navíc vzadu již byla “tribuna„, tak jsem se nemusel ani dívat přes ničí hlavu. Co ovšem bylo k nasrání, byly zejména dvě kvočky, co seděly přede mnou a neustále musely něco komentovat, čímž mi jakožto archivářovi docela kazili mou práci. I přes docela vysoké ceny byl ale celý kulturák již asi měsíc před koncertem zcela vyprodaný, tedy 780 fanoušků. Vyprodané bylo vlastně celé tour. V posledních dnech bylo v několika městech ještě několik míst k sehnání. K jejich vyprodání pravděpodobně dopomohlo i Danovo ohlášení o konci hudební kariéry z nedávné doby.

V hlavě jsem měl vsugerované, že koncert začne „jako obvykle“ ve 20:00 a chtěl jsem tam jet původně na tu dvacátou hodinu. Naštěstí jsem se ale pár hodin před koncertem ještě doma podíval na ten lístek a s velkým překvapením zjistil, že koncert začíná již v 19:00, tak jsem rychle přestavěl plány a vyrazil na koncert mnohem dříve. Na místě jsem byl asi 40 minut před koncertem. To už se po kulturáku pohybovalo docela dost lidí všeho věku. Koncert byl ve společenském sále v prvním patře. Tam bylo možné přímo před sálem nakoupit nějaká trička k tour, popřípadě CDčka.

Koncert začal asi 5 minut po sedmé hodině a trval téměř dvě a čtvrť hodiny. Kdo by si pomyslel, že za tu dobu toho musel Dan stihnout hodně zahrát, tak by se dost mýlil. Zaznělo celkem 21 písní. Na loňském vystoupení Dana Landy v Ostravě v rámci Vozové hradby tour zaznělo za hodinu 55 minut 26 skladeb, tam totiž skoro nic nemluvil. V neděli bych to tipl, že větší třetinu koncertu prokecal. Téměř mezi každou písní se vyjadřoval k dění kolem sebe anebo k písním, co ho vedlo k jejich napsání. Mě to ale nijak zvlášť nevadilo, vždy si rád vyslechnu i nějaké jeho názory. Zejména se snažil objasnit všem onu transformaci v šaška Žita.

Přestože se jednalo o akustické vystoupení, doprovázela Dana v podstatě celá kapela, celkem o šesti členech. Hrálo se na bicí, kontrabas, housle, perkuse, kytaru, občas na flétnu nebo saxofon apod. V několika písních si na kytaru zahrál i Daniel Landa.

Teď již k samotnému koncertu. Koncert započal písní Dilema pyrotechnikovo, po které se jmenuje celé tour. Poté začal s vysvětlováním svých postojů. Na počátku jsme se mohli dozvědět, proč řekl na slavících něco proti komoušům, že v roce 1968, kdy byl v osmém měsíci v břiše matky slyšel, jak lidi nadávali „Kurvy, ruský svině, Rusáci, táhnete do prdele“… a navíc, že ho mlátili v roce 1988 v hospodě U Koníčka. A k tomuto zahrál druhou tematickou píseň 1968 pojednávající o jeho narození. Poté zahrál píseň Včera mě někdo… k napsání této písně ho údajně vedlo, když si přečetl několik článků o tom, jak Rusáci na ulici zabili několik náhodných lidí. Poté se vyjádřil k tomu, jak na něho právník Jiří Vyvadil podal trestní oznámení. A vcelku vtipně povyprávěl o incidentu, o kterém se teď dost píše, že údajně napadl v noci tři mladíky u svého domu, což zneužil pan Vyvadil, a podal na něj trestní oznámení. Ve zkratce řekl, že ho chtěli postrašit, tak vystoupil z vozu a taky je postrašil, že se nikomu nic nestalo. Poté odešli a poslední mu z kluků, který tam zůstal, prý řekl, ať svým kolegům vyřídí, že ho nemají strašit, neboť je hrozně lekavej.

Následovala píseň Krysař. Poté malá úvaha o prezidentských kandidátech, kterou pobavil celý sál. Že mu jeden borec připomíná značku elektroniky a nakonec to je bodrý Moravan. Že to nevadí, že může být bodrý Moravan žlutej, když může být Pražák modrej. Že navíc jednoho modrého Pražáka zná, Avatara, že je to slušnej chlap, že nevadí, že je modrej, když je Moravák žlutej. Ale že se mu nezamlouvá představa, kdy by visel ve třídách, a potom by jím paní učitelky strašily děti „Když to nenapíšeš, Jeníčku, přijde na tebe pan prezident“… Pak řekl docela překvapující zprávu, že je možné, že jako šašek Žito ještě občas možná někde s kytarou zahraje, že řekl, že už není Landa, ale Žito, ale že nikdy neřekl, že si šašek Landu občas nevypůjčí. Takže s tím Danovým koncem kariéry to nejspíše v budoucnu až tak úplně nebude, jak by se mohlo zdát.

Následovala píseň Třista z místa s vysvětlením o tom, proč se rozhodl skoncovat s hudbou. Že byl v Itálii na nějakém závodě a trefil strom, který vůbec neviděl, a že zjistil, že takové nebezpečné situace má nejraději… proto že začal vymýšlet plán, jak se tímto rizikováním uživit. Že jako umělec si za posledních 20 let každý rok vydělal 3 – 10 milionů korun. Že si myslí, že by tuto sumu dokázal produkovat i v dalších letech, že to je vcelku slušná suma, ale že je to málo, aby mohl udělat něco pro svou zem. Pak že slyšel v radiu, že Lady Gaga si přišla za rok na tři a půl miliardy dolarů, což že tak začal propočítávat, že nemá takový kozy, tak žeby tak vydělal třetinu, miliardu dolarů. Že už by byl lakomá kurva, kdyby si ty peníze nechal, že něco by si nechal, něco dal tomu, něco tomu a pořád by mu zbylo spoustu peněz na to, aby je mohl dát efektivně své zemi, a k tomu že vytvořil program „Lady Gaga bez koz“. Což je několik kejklí, které chce v následujících dvou letech zdolat, a natáčet o tom i filmový dokument. Poté zahrál píseň Walter, Tommy a Ute a pokračoval ve vysvětlování svých plánů. Že chce celému světu ukázat šaška se značkou „Gibu“. Že se chystá na mistroství světa v rallye, kde chce na sebe co nejvíce strhnout pozornost médií, dělat šaška před kamerou, aby si všichni říkali, co zase předvede v dalším závodě. Že už má k dispozici polovinu peněz, bude mít černé auto s červenou značkou Gibu, že jeden týden závod, potom půjde plavat se žraloky a vždy s úsměvem „já jsem Žito z Česka“, potom na zápas v ringu v thajském boxu, chtěl by být rovněž jedním z nejlepších akrobatických pilotů apod. K tomu všemu by mu měl pomoc ryze český systém mentálního koučinku, který vymyslel se svými přáteli, a věří, že tím vším dokáže minimálně zaujmout celý svět.

Jako sedmá zazněla píseň Pozdrav z fronty. Poté se dočkali i novináři vzkazu, že všichni, kteří tvrdí, že je nacista, fašista nebo rasista jsou lháři a idioti. A právníkům, kteří to sepisujou, aby na něho mohli podat trestní oznámení, tak že jsou zmrdi.

Jako osmá píseň Nad Afghánistánem a vyjádření, že se mu nelíbí, že holky u nich nesmějí chodit v bikinách a oni si tady staví kostelíčky. Tak, že by chtěl vyváženost, aby naše holky mohly u nich chodit v bikinách, a pak si tu můžou stavět kostelíky. Žeby nechtěl, aby všude v Evropě vlály půlměsícové vlajky, dokud se naše a jejich civilizace nesrovnají. Že jestliže někdo od nás požaduje vstřícnost, tak ať je nejdříve sám vstřícný. Načež zahrál píseň o válce Ona. Následujíc písněmi Kouzelník, Maniak ze soundtracku k filmu Tacho, Nigredo a Tajemství. Následovala další z vtipných historek, kdy z rallye měl nehodu a probral se v nemocnici na JIPce a vůbec nechápal, co tam dělá, kontroloval, jestli mu něco nechybí… potom se jal vysvětlit rozdíl mezi zpíváním v hale, kde stojí pětimetrový Landa, a akusticky. Na toto vysvětlení si v sále vyhlídl nějaké malé dítě, 9letého kluka, zašel přímo před něho a z plných sil zařval “táta ratata jsem táta“. Poté zazněla tato píseň Táta v poklidu akusticky. Zde předvedl Dan první viditelnou chybu, kdy se trochu zapomněl při zpěvu. Druhá a poslední velká chyba nastala v následující písni Quantum tarantulí, kterou po chvíli přerušili a zahráli znova. Jinak nějakých viditelných kiksů kupodivu více nebylo. Poté zahrál Chcíply dobrý víly a začal opět říkal, jak začínal být úspěšný a mít mnoho fanoušků a jak si ty fanoušky udržet, že na to kašle, že je teď svobodný může si říkat a dělat co chce. Že býval atrakcí, jde do zoo a slyší „jéé hroch, jéé slon, jééé Landááá“, a už ho to nebaví, odmítá se již fotografovat s lidmi na ulici, že jako Žito už může mluvit na lidi jejich řečí. Že nedávno opět nějaký chlap „pane Landa fotku.“ „Ne já se nefotím, jsem Žito.“ „Ale jednu“. „Ne ne. „Jen jednu, jednu.“ A ta už Žito „Jsi hluchej, pičo?“ A hned mu rozuměl. Tak že se učí pozvolna komunikovat s lidmi jejich řečí a začíná se mu to dařit.

To už se pomalu blížil koncert k závěru, zazněl Valčík, Touha a Protestsong. Načež kapela odešla, aby se za chvíli vrátila zahrát ještě dva přídavky – Motýlek a Malou díru v hlavě mám.

Na koncertech bylo zakázáno pořizování jakýchkoliv záznamů nebo fotografií, což mi potvrdilo i několik známých, kteří už na některém z vystoupení byli, že na těch koncertech nekompromisně hlídá několik Danových goril, tak jsem ani nebral kameru, ale koho by zajímalo, jak to znělo, může si poslechnout alespoň audiozáznam ze sálu doplněný o fotografie z Plzně 22.11. 2012.

(audiozáznam z koncertu)