Visací Zámek je známá kapela celorepublikového významu. Proto si zaslouží i naši pozornost, obzvláště když se jedná o 30. výročí trvání a to v jedné sestavě, což je velký unikát.

Visáči, jak se familiárně přezdívá této kapele, slavili 25. výročí v českém sále sálů, tedy pražské Lucerně. Podařilo se jim Lucernu pořádně vytopit – vyprodat.

Jak je známo, Lucerna je několik pater v podzemí. Nefunguje tam klimatizace, při velké návštěvě se tam potí vše, od podlahy i stropu. I Kája Gott tomu říká prádelna.

K oslavě 30.výročí zvolili Křižíkův pavilon B na pražském výstavišti, kde divákům zdaleka nehrozilo, že se budou potit, spíše se naopak třásli zimou.

 

Cestou na výstaviště jsem si všiml, že v bývalém sjezdovém paláci se konají vánoční trhy, což by mně ani tak nezajímalo, ale je to historické místo i co se týká Visacího zámku. Tam si Gustav s Leonidem z Moskvy při sjezdech KSČ , rozdali nespočet polibků, což asi motivovalo Visáče k songu Prezident je buzna. Od toho se odvíjí i titulek tohoto článku.

Se vši pokorou jsem vstoupil na toto historické místo.

O samotném výběru místa konání tohoto výročního koncertu by se dalo dlouze diskutovat. Křižíkův pavilon B je původně výstavní pavilon, o rozloze něco větší než hokejové hřiště. Divák má k dispozici jakousi improvizovanou šatnu kde si za 10,- Kč může odložit oděv.

Šatna byla dost zaplněná, přesto že bylo v hale zima, protože venku bylo asi 10 pod nulou. WC se nachází venku v unimo buňkách. Ve stáncích s pivem se točil „Klášter“ – pivo, které nebudu hodnotit, protože jsem ho nekonzumoval. Venku stánky s jídlem, celkem za vyděračské ceny.

 

Samotný koncert odstartovala kapela Zakázaný ovoce, kterou dobře tlačí manažer Harri Harušták. Po nich následoval Plexis, což jsou souputnici Visáčů.

Petr Hošek z Plexis byl na pódiu taky při 25. výročí VZ v Lucerně. Další tradiční gratulant Záviš, když přišel na scénu, měl už slušně naváto pod taškama. Diváci od poloviny jeho asi 40.minutového setu na něho začali pískat, čemuž jsem se velice divil. Záviš to však profesionálně ustál a zpíval si svoje songy dál.

Refrén poslední písně – Já na vojnu nepůjdu, si se Závišem zpíval skoro celý sál, poté sklidil velké ovace.

 

Nastal čas pro oslavence. Už při koncertu Záviše bylo pódium zahalené oponou. Jako intro zazněla Česká státní hymna, stejně jako při oslavách 15.výročí v přímém přenosu ČT v Klubu 007 Na Strahově, kde kapela hrála i poprvé. Potom pustili na bočních obrazovkách úryvky starých týdeníků, objevily se tam traktory Zetory, cigára, Brežněv a další.

Opona se zvedla a začal první song Cigára. Diváky šokovala z reprobeden šílená tlaková vlna, takové to chvění od zvuku po celém těle a to jsem stál asi v půlce sálu a na boku. Časem se to uklidnilo.

Koncert byl rozdělen do třech části, v každé zaznělo zhruba 10 songů. Na scéně byl instalován stánek „u Johna Debila“ a v něm týpek, který hrál Johna. Známou kultovní postavu, která je spojená z Visacím Zámkem. V pauzách mezi skladbami kapela hrála s Johnem krátké scénky, kde je hlavně John buzeroval za nepořádek. Hony vybízel Johna, ať se dá taky na uměleckou dráhu. John Debil to akceptuje a v pauzách mezi částmi zapěje s kolegou na kytaru par songů. Koncertu se zúčastnilo i dívčí vokální trio – začaly Vlastou. A taky baletní jednotka tam byla.

 

Příští rok na jaře má jet Visací Zámek turné k 30 .výročí,ze svým zvukem a světly. Chopil se toho nový manažer Dr. Cerveza – nová krev Visáčů.

Přejme Visacímu Zámku do dalších let mnoho úspěchů.

Chico